Louka starých časů 40g

Detailní popis produktu

Květinová louka - Louka starých časů 40g

Ve starých dobách často vznikaly louky samovolně z úhoru, to znamená, že se na poli přestalo hospodařit a začalo se pást. Tento proces urychlíme vysetím této luční směsi. Od ostatních lučních osiv ji odlišují semena vzácných nebo vyhynulých polních plevílků, například koukol, hlaváčky, kravinec. Svou tradiční krásu mají i vlčí máky a modré chrpy. Tyto rostliny pomohou zpočátku vývoje barevně zkrášlit zelený porost zakládané louky. Musíme ale vzít v úvahu, že kromě zasetých druhů vyrostou z půdní zásoby také další doprovodné druhy /plevele/, které jsme tam nechtěli. Pokud se nám to nelíbí, nezbývá, než tento porost posekat i s těmi barevnými zasetými. Od druhého roku pěstování se tyto polní plevele vytrácejí a louka kvete typickými lučními květy.

Stanoviště: slunce, střední a sušší vláhové poměry

Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka s jednoletými polními květinami

Doporučený výsev:

– pro ruční setí …… 2g na 1m2

– setí secím strojem …… 1g na 1m2

 Luční květiny 80 %

bedrník větší (Pimpinella major) – 1,5 čičorka pestrá (Securigera varia) – 2 divizna švábovitá (Verbascum blattaria) – 0,3 hadí mord španělský (Scorzonera hispanica) – 1 hlaváček letní (Adonis aestivalis) – 3 hlaváček roční (Adonis annua) – 3 hořec křížatý (Gentiana cruciata) – 0,2 hvězdnice zlatovlásek (Galatella linosyris) – 0,2 hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) – 0,5 hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) – 1 hvozdík pyšný (Dianthus superbus) – 0,5 chlupáček oranžový (Pilosella aurantiaca) – 0,1 chrpa čekánek (Centaurea scabiosa) – 1,5 chrpa modrá (Centaurea cyanus) – 1 jetel horský (Trifolium montanum) – 2,5 kmín kořenný (Carum carvi) – 4 kohoutek plamenný (Lychnis chalcedonica) – 0,5 kohoutek věncový (Lychnis coronaria) – 1 kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) – 5 koukol polní (Agrostemma githago) – 4 krabilice zlatoplodá (Chaerophyllum aureum) – 1,5 kravinec španělský (Vaccaria hispanica) – 1,5 len vytrvalý (Linum perenne) – 4 mák vlčí (Papaver rhoeas) – 0,5 merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus) – 0,5 oman vrbolistý (Inula salicina) – 0,2 orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) – 1 ostrožka stračka (Consolida regalis) – 0,5 ostrožka východní (Consolida orientalis) – 0,5 pilát lékařský (Anchusa officinalis) – 2 plamének celolistý (Clematis integrifolia) – 1 prvosenka jarní (Primula veris) – 3 řebříček bertrám (Achillea ptarmica) – 0,8 řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum) – 0,5 řimbaba obecná (Tanacetum parthenium) – 0,3 silenka francouzská (Silene gallica) – 0,5 silenka kuželovitá (Silene conica) – 0,5 silenka převislá (Silene pendula) – 0,5 sléz velkokvětý (Malva alcea) – 3 smolnička obecná (Viscaria vulgaris) – 1 starček bludný (Solidago erraticus) – 0,4 suchokvět roční (Xeranthemum annuum) – 2 svízel syřišťový (Galium verum) – 2 šalvěj hajní (Salvia nemorosa) – 1,5 šalvěj luční (Salvia pratensis) – 6 šťovík kyselý (Rumex acetosa) – 1 tužebník obecný (Filipendula vulgaris) – 2 úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) – 2 večernice lesní (Hesperis sylvestris) – 0,5 vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) – 6 zvonek klubkatý (Campanula glomerata) – 0,3 zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) – 0,2

Traviny 20 %

bojínek hliznatý (Phleum nodosum) – 0,5 kostřava červená (Festuca rubra) – 5 kostřava ovčí (Festuca ovina) – 2,5 lipnice luční (Poa pratensis) – 2 mrvka myší ocásek (Vulpia myuros) – 0,5 poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 3 psineček obecný (Agrostis capillaris) – 0,5 tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) – 2 trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) – 1,5 třeslice prostřední (Briza media) – 2,5

Složení komponentů se může lišit a některé druhy mohou být nahrazeny jinými podobnými.

Devatero základních rad pro úspěšně zakládání a pěstování květnatých luk:

 1. Louku zakládáme do čisté půdy, semena přírodních lučních rostlin nelze přisévat do založeného trávníku!

 2. Osiva pravých květnatých luk nemícháme s běžným travním a jetelotravním osivem.

 3. Půdu pro výsev louky připravíme jako pro trávník, ale nehnojíme a nepoužíváme herbicidy.

 4. Výsevek semen květnaté louky je 1-2g na m2, hloubka setí je do 0,5-1cm.

 5. Termín výsevu: po celý rok, nejvhodnější jaro a podzim.

 6. Louku sekáme běžnou travní sekačkou nebo kosou 4-5cm nad povrchem půdy. 

 7. První rok po výsevu rostou hlavně kořínky lučních rostlin a nad zemí plevel. Při výšce porostu asi 20 -30 cm..

 8. Druhý rok a další roky po výsevu louka kvete. V dalších letech sekáme louku 1-3 krát ročně.

 9. Pro motýly a hmyz je vhodné postupné sečení po částech a odklízení posečené hmoty. Případně kousek louky jeden rok vůbec nesekat.